Hlavaté vrby | NA HLAVU

Co je hlavatý strom?

Hlavaté stromy jsou stromy, které v důsledku pravidelného ořezávání větví takzvaně „na hlavu“ vytváří krátký, na horním konci často rozšířený, zduřelý kmen. Z této „hlavy“ pak rostou vzhůru pruty nebo větve. Jde o strom vytvarovaný pravidelným ořezem, nikoli zvláštní druh vrby. Někdy se hlavaté vrby označují také jako vrby „babky“. Tímto tradičním způsobem péče byly dříve ořezávány nejen vrby, ale i mnohé další listnaté stromy, topoly, lípy, jasany, javory, habry, morušovníky nebo dokonce i duby. Zcela běžně se například setkáváme s ořezávanými stromy ve městech nebo na návsích obcí, kde ořez slouží k estetickým, ale i čistě praktickým účelům, např. z důvodu omezení růstu stromů v místech, kde by jejich větve mohly vadit elekterickým rozvodům, trolejím, apod. I když se od tohoto způsobu hospodaření do velké míry upustilo, lze dodnes na mnoha vzrostlých stromech pozorovat známky bývalého ořezávání (více zde). Pravidelný ořez listnatým stromům kupodivu nevadí. Naopak se díky němu často dožijí vyššího věku než neořezávané stromy.

Čerstvě ořezaná hlavatá vrba. Interval ořezu větví se může výrazně lišit v závislosti na využití. Proutkařské vrby se zpravidla ořezávájí každý rok, při delším intervalu ořezu, např. kolem 7 let, lze získat i dříví do kamen.

Význam hlavatých vrb

Ořezávané vrby mají nesmírný kulturní a biologický význam. Jsou živým důkazem výhodného spojení mezi člověkem a přírodou. V téměř bezlesých nížinách hlavaté stromy poskytovaly člověku dřevo a krmivo pro dobytek.

Stará vrbovna u Rajhradu (jižní Morava). Vrby jsou pravidelně ořezávány, což jim prodlužuje život. Nicméně absence mladších stromů může v budoucnu vést k postupnému zánku vrbovny.

V ořezávaných stromech často vznikají dutiny. Ty využívají mnozí ohrožení živočichové, například brouk páchník hnědý nebo vymírající sova sýček obecný. V zemědělsky intenzivně využívané, bezlesé krajině ořezávané stromy umožňovaly, a místy dodnes umožňují, přežít mnoha vzácným a mizejícím tvorům.

Pokud jsou vrby pravidelně ořezávány, mohou se dožít vyššího věku, než kdyby ořezávány nebyly. Mohou tak dorůst úctyhodných rozměrů. Navíc uvnitř kmene se často vytváří dutina, která poskytuje útočiště rozmanité fauně, ptákům, netopýrům či brouků.

Do padesátých let 20. století byly hlavaté vrby běžnou součástí zemědělské krajiny. Vrbové větve rostou velmi rychle a ořezávané vrby každých několik let vydají pěkných pár polínek do kamen. I když je vrbové dřevo málo výhřevné, v intenzivně obdělávaných oblastech nížin s málo lesy se i takové dřevo vždy hodilo, pokud jste chtěli topit a vařit. V některých místech se proto zakládaly i celé porosty vrb – vrbovny, které byly nepostradatelným zdrojem dřeva. Bohužel v dnešní době se stromy často již neořezávají. Hlavaté vrby se ale bez pravidelného ořezu neobejdou. Jejich větve totiž rostou tak rychle, že křehký kmen brzy svou vahou rozlomí, a vrba tak zanikne. A s ní zmizí samozřejmě i její důležití obyvatelé, rozličné druhy hmyzu nebo ptáci, které je potřebují.